Miroslav Žamboch (*1972)

Miroslav Žamboch, jeden z nejúspěšnějších českých žánrových autorů, se narodil 13. ledna 1972 v Hranicích na Moravě. Byla to tehdy extrémně krutá zima, v Beskydech se objevily smečky vlků a medvědů a Mirek má dodnes rád „chlad, plískanice a dělá mu dobře, když někdy v noci zaslechne psí vytí.“ Vystudoval Fakultu jaderně fyzikálního inženýrství při ČVUT v Praze a dnes pracuje v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy.
První povídku, Vůně stroncia, napsal v sedmnácti letech. Podle Mirkových slov byla „pěkně mizerně napsaná“, takže první otištěnou prací se stala Zpověď válečníka, se kterou vyhrál soutěž O nejlepší fantasy v roce 1992. Poté se na osm let autorsky odmlčel a vrátil se až v roce 2000, kdy vydal sbírku tří novel Poslední bere vše (Klub Julese Vernea, 2000). V příběhu Pouštní škorpion se poprvé objevil Mirkův nejslavnější hrdina, muž skrývající se pod bezpočtem přezdívek, z nichž nejvíc proslul jako Koniáš. Je to vyhnanec, poutník a osamělý válečník, který nemá přátele, nikomu nevěří a svou výzbrojí připomíná chodící železářství, přesto (nebo právě proto?) se brzy stal snad nejoblíbenějším českým fantasy hrdinou. Zásluhu na tom má hlavně autorova druhá kniha, román Na ostřích čepelí (Klub Julese Vernea, 2001). Nejde o příběh v duchu klasické fantasy; Koniáš zde dostane velmi neobvyklou zakázku - má zajistit úspěch připravované kolonizační výpravy a dohlédnout na založení nového města Obchodní ligy, jež by zajistilo nezávislost na Crambijském císařství v obchodu s obilím. To znamená provést několik tisíc lidí přes množství nezávislých států, skrz nehostinnou krajinu a spoustu nejen přírodních nástrah. Román se brzy stal bestsellerem a vysloužil si i nominaci na Cenu Akademie scifi, fantasy a hororu. Plným právem, protože i přes rozsáhlost je jeho příběh sevřený a čtivý, protkaný akčními scénami a osazený uvěřitelnými a charismatickými postavami.
O rok později se na knihkupecké pulty dostal Seržant (Klub Julese Vernea, 2002), mix scifi a fantasy s hlavním hrdinou Lancelotem. Ačkoliv neměl takový ohlas jako Na ostřích čepelí jde opět o vysoce kvalitní dílo, což dokazuje i Cena Akademie v kategorii Nejlepší česká kniha. Nominovaný byl i soubor devíti koniášovských povídek Ostří oceli (Fantom Print, 2002), v nichž Mirek svého hrdinu poslal do dusné džungle, žhavé pouště, gladiátorské arény či na tajemný ostrov, kde se zhmotňují hrůzy z lidského podvědomí. V příběhu Fanoušek se Koniáš střetne s další Žambochovou klíčovou postavou – s Baklym, jenž se stal hlavním hrdinou následujícího románu Bez slitování (nominace na Cenu Akademie; Klub Julese Vernea, 2003). I on je válečník, životem ale prochází bez skrupulí, „probíjí se jím jako ozubená koule řemdihu, zbraně, kterou tak mistrně ovládá“ (anotace k Bez slitování). Přesto i on má svědomí a smysl pro čest.
V roce 2003 si autor novelou Meč proti sekeře (Ivo Železný, 2003) odskočil do univerza světoznámé dobrodružné série Mark Stone. V následující práci, dvoudílném románu Líheň (Smrt zrozená v Praze, Královna smrti) (Wolf Publishing, 2004, 2005, nové vydání připravuje Triton), sáhl autor po zcela jiném tématu. Hlavní hrdinkou scifi/fantasy detektivky ze současné Prahy je Marika Zaháňská, příběh je pak tak trochu poctou drsným akčním dílům Jiřího Kulhánka. Úspěšný rok Žamboch završil sbírkou povídek Na křídlech tornáda (Klub Julese Vernea, 2004). V následujícím roce začaly vycházet autorovy krátké povídky v kolibří edici; dosud vyšlo sedm knih (Koniáš: Konec vlka samotář, 2005; Bakly: Návrat zabijáka, 2005; Jennifer: Důl Quake, 2005; Valašský vojvoda, 2006; Bakly: Anděl bez slitování, 2006; Maverick: Pěšec na odpis, 2006; Bakly: Holýma rukama, 2007; vše Triton). Po tříleté pauze autor přišel s knihou Drsný spasitel (Triton, 2007, 2. brož. vydání připravuje Triton, 2009), temným příběhem z postkatastrofického světa, kterým putuje napůl člověk, napůl netvor bez paměti. Románem Predátoři (Triton, 2007) se Mirek vydal do budoucnosti, v níž jsou možné cesty časem. Vloni se pak vrátil ke Koniáši – vyšel nejen téměř kompletní soubor všech koniášovských povídek Koniáš - Muž na stezce (Triton, 2008), ale i nový samostatný román Koniáš - Vlk samotář (Triton, 2008).
Žambochova bibliografie kromě románů a sbírek zahrnuje i velké množství samostatných povídek, které pravidelně vycházejí v žánrových časopisech a předních domácích antologiích (např. Legendy české fantasy, Pod kočičími hlavami, Čas psanců, Kostky jsou vrženy, Klášter slasti apod.). V posledních letech se autor věnuje především české scifi a fantasy sérii Agent JFK, kterou založil společně s Jiřím W. Procházkou a do níž přispěl zatím šesti samostatnými díly (Pašerák, 2005; Meč a tomahavk, 2006; Se smrtí v zádech, 2006; Hořící andělé, 2006; Prokletí legendy – Dámská hra, 2007; Prokletí legendy – Hra gentlemanů, 2008; vše Triton); kromě toho samozřejmě pracuje i na dalších projektech.
Žamboch se prezentuje jako příznivce dobrého vína a dobrých příběhů; zvláště to druhé čtenáři oceňují již řadu let. Autor si je získal především talentem napsat chytlavý příběh s charismatickým hrdinou a propracovanými souboji, uvěřitelností (který čtenář si jako Koniáše aspoň jednou nepředstavil Mirka?) a umem přijít i po úspěchu „koniášovek“ s novými tématy a postavami. Avšak je to zejména Žambochův rukopis, co udělalo z jeho knih bestsellery. Krystalicky čistý a v rámci (nejen) české fantastiky jedinečný, zasazený do sice drsné, ale zároveň působivé atmosféry ryzího dobrodružství okořeněného magií a intrikami. A právě to čtenářům vysloveně sedí, což dokazuje i vítězství povídky Bakly: Holýma rukama ve čtenářské soutěži Einsteinův mozek za rok 2007 a velmi úspěšné polské vydání Žambochých románů. A vzhledem k tomu, že je to jeden z našich nejpilnějších autorů, máme se do budoucna na co těšit.
Více informací si můžete přečíst na osobních stránkách autora http://miroslavzamboch.cz, kompletní bibliografii najdete na stránkách Legie, http://www.legie.info/


Pavla Lžičařová


Medailonek bude použit v knihách Miroslava Žambocha nakladatelství Triton