Historie Baklyho a Koniášova světa

Dlouho očekávané vydání druhé knihy o Baklym s názvem Bakly - V objetí smrti se blíží. A i když se to nezdá, každým dnem jsme blíž k jeho vydání.
nedočkavcům doporučuji bedlivě sledovat stránky nakladatelství Triton.
Tam najdete i kousek textu z knihy, kterým se můžete naladit a pak už jen netrpělivě vyhlížet knihu na pultech knihkupectví, nebo na internetu.
A pro ty, co to opravdu už nemohou vydržet tu mám text vytažený se sběratelského vydání knihy.

Mě moc těší, že jsme mohli přispět ke "katalogizaci" nebo uucelenému přehledu jednotlivých knih, novel, povídek a vůbec textů o Koniášovi a Baklym.

Bakly a jeho svět
Miroslav Žamboch
 
Bakly je moje druhá velká postava, která vystupuje v celé řadě příběhů, od povídek přes novely až po romány. Patří do stejného světa jako Koniáš a v některých ohledech je jeho protipólem. Tam, kde je Koniáš vzdělaný, sofistikovaný a rafinovaný, je Bakly brutálně přímočarý a děsivě efektivní. Možná ne vzdělaný, ale určitě ne hloupý, protože bez inteligence se v jeho světě přežít nedá.
Jestliže charakter Koniáše postupně krystalizoval v několika povídkách a novelách, než se stal hlavním hybatelem děje v románu Na ostří čepelí, Bakly se hned poprvé objevil v románu Bez slitování. I po letech si vybavuji, jak jsem ke „konstrukci“ jeho fyzického já přistupoval. Obstaral jsem si knihu Historie síly od Josefa Švuba, která shromažďovala příběhy nejsilnějších mužů (a žen) lidské historie počínaje králi starověku, o nichž máme jen mizivé informace, po moderní těžké atlety. Studoval jsem, jak funguje aktino-myozinový komplex ve svalech, kolik energie je možno získat štěpením ATP (ne že by mi to k něčemu pomohlo, ale je to opravdu zajímavé). Díval jsem se, jak je brutální síla provázána s explozivní rychlostí, studoval, co je možné a nemožné. Pak jsem se zaměřil na schopnosti našich blízkých příbuzných – lidoopů. Relativně malý šimpanz dokáže svými dlouhými pažemi roztrhat dospělého muže, a to nemluvím o stříbrohřbetých gorilích samcích, kteří, třebaže vegetariáni, patří do úplně jiné dimenze síly.
To vše však bylo jen pro inspiraci, začátek. Důležitá byla psychická stránka hrdiny. Věděl jsem přesně, jaký je v daném okamžiku, v době událostí románu, ale dlouho mi trvalo, než jsem přišel na to, co ho tak proměnilo. To on sám sebe pod tlakem událostí přeměnil v psychopata. Dokázal v sobě potlačit většinu lidských pocitů, empatii, aby dosáhl toho, co pro něj jediné zůstalo důležité – vydělat dost zlata na to, aby zachránil svou rodinu, své příbuzné, které už nikdy v životě neuvidí.
Je to popsáno právě v románu Bez slitování a v průběhu let jsem s překvapením a současně pobavením zjistil, že spousta čtenářů tuhle informaci přehlédla, nevstřebala, Bakly pro ně prostě byl zabiják bez vnitřního života a jakýchkoliv skrupulí. Ale dostal jsem i opačný názor, se kterým se osobně ztotožňuji – Bakly obětoval sám sebe.
S románem Bez slitování jsem byl vnitřně spokojen, vzdal jsem v něm hold své oblíbené drsné detektivní škole a stvořil postavu, která mi přirostla k srdci. Také jsem ukázal, že hranice mezi žánry jdou překračovat tak snadno. Osobně nečiním rozdíl mezi detektivkou, sci-fi a fantasy a jejich postupy, schémata uplatňuji společně. Tedy ta, které se mi líbí a vyhovují mi.
Vzhledem k tomu, že Koniáš a Bakly žijí ve stejném univerzu, chtěl jsem, aby se alespoň jednou potkali. Před očima čtenáře se tak stalo ve sbírce povídek Ostří oceli, kde se oba částečně nedobrovolně zúčastní turnaje zorganizovaného šíleným šlechticem. Bok po boku musí bojovat proti přesile jeho vojáků. To jsem si užil, přímo kanonický příběh.
Já sám jsem viděl setkat se Koniáše s Baklym mnohokrát. Jsou to tichá setkání, obvykle za noci, s mapami a starými texty na stole, s větami oddělovanými dlouhými pauzami. Koniáš obvykle prosí o laskavost. Laskavost, jejíž naplnění by kohokoliv jiného, než je Bakly, zabilo.
Svět Baklyho a Koniáše je komplikovaný, má svou historii, jak může pozorný čtenář nahlédnout v jednotlivých povídkách a novelách, ve kterých oba hrdinové vystupují. A také samozřejmě z dalších samostatných románů.
Koniáš s Baklym žijí zhruba ve čtvrtém století po Velké válce, která zničila a změnila jejich svět. Právě od této války se datuje nový letopočet. Bez nároku na úplnost (je pravděpodobné, že jsem na něco pozapomněl) si můžeme historii zdokumentovat následujícím průřezem.
Ve službách klanu
Děj románu se odehrává třicet až čtyřicet let před počátkem Velké války, tedy třicet až čtyřicet let před novým letopočtem. Popisuje eskalaci boje o zdroje magicky důležitých surovin mezi mocnými klany čarodějů.
Maverick –  Pěšec na odpis
Novelka/povídka z prostředí jednoho z klanů čarodějů, zhruba deset let před začátkem nového letopočtu. Síla klanů zde dále stoupá a začíná být vyšší než moc vládců nedisponujících talentem k ovládání moci.
Dlouhý sprint
Novela odehrávající se v roce mínus jedna před novým letopočtem. Vysvětluje, která poslední kapka událostí zapříčinila vypuknutí Velké války. Svým způsobem ji vyvolal právě její hlavní protagonista, i když skutečné příčiny leží mnohem hlouběji, viz předchozí příběhy.
Ozvěna
Novela odehrávající se okolo let deset až dvacet nového letopočtu, i když v té době ještě tímto způsobem nikdo dataci neprováděl. V magií zpustošeném světě se snaží přežít zbytky izolovaných lidských populací, a to i za pomoci ještě dostupných znalostí o ovládání moci. Pro celé první století jsou charakteristické magicko-ekologické katastrofy, následek užití zbraní operujících s masivními toky moci.
Druhé a třetí století nového letopočtu
V této periodě se žádný příběh neodehrává, je charakterizována postupnou stabilizací společnosti (pozvolným nárůstem zdecimované populace) a nepřetržitým honem na čaroděje, jinými slovy na osoby schopné manipulovat mocí, a dále ničením všeho magického. Lidé si vzdáleně pamatují, že jen tak tak přežili magií rozpoutanou katastrofu, a nechtějí, aby se to někdy opakovalo. V průběhu dvou století byly kvůli magii upáleny nebo jinak popraveny statisíce lidí, často samozřejmě neprávem.
Ve čtvrtém století už je věk magie definitivně zapomenut. Ještě stále existují na mapě světa bílá místa (lidé přišli o spoustu znalostí), ale jsou postupně zaplňována a je stále méně a méně prázdných území, která je možno osidlovat bez toho, že by bylo nutno vyhnat/vybít jejich původní obyvatele.
V průběhu tohoto století vzniká takzvané Crambijské impérium, jediná globální mocnost na Kontinentě. Zaoceánské plavby jsou stále ještě kvůli následkům dávné války problematické (čeká na napsání, ale nevím, zda se do toho vrhnu). Protiváhou impéria jsou dohromady všechny ostatní existující samostatné správní celky, ať už větší či menší feudální panství nebo městské státy.
Neformálním centrem odporu proti hegemonii Crambijského impéria se stává Daskské vévodství v oblasti na sever od Gutawské pouště (vysvětlení viz Špatná investice, Konec vlka samotáře, Cesta domů a vlastně spousta dalších příběhů).
Vzhledem k tomu, že v průběhu uplynulých staletí přestává být magie tabu a někteří ze šlechticů v ní vidí cestu, jak posílit svůj vliv a moc (včetně samotného císaře Crambijského impéria a jeho rodiny), začíná a zintenzivňuje se pátrání po artefaktech minulosti a hledání lidí, kteří disponují talentem (k ovládání moci). Tito lidé, čarodějové, jsou často zotročování s pomocí veškerých možných metod a jsou nuceni sloužit svým novým pánům (jedy, drogy, vydírání, rukojmí, manipulace, sliby …). Tímto fenoménem, tedy pátráním po artefaktech a lidech s talentem, se zabývá román Vlk samotář, kde je hlavním protagonistou Koniáš.
O Baklyho rodinném zázemí se můžeme víc dozvědět v povídce Návrat zabijáka, vyšla pouze jako kolibřík (malinká knížka do kapsy u kalhot). Možná je na čase tyhle staré texty složit do jednoho svazku. Zamyslím se nad tím. V Návratu zabijáka se dozvíme o jeho dceři Zuzaně.
Baklyho dcera Zuzana, která sama disponuje talentem, se rozhodla pomáhat takovým, jako je ona. Vyhledává nadané, potenciální čaroděje, a pokud o to stojí, zprostředkovává jim cestu na sever, za Gutawskou poušť, kde jsou jejich vyhlídky na spokojený život výrazně vyšší a jejich schopnosti jsou využívány na bázi nabídky – poptávky. Ve svém důsledku to znamená, že jako jednotlivec operuje na území Crambijského impéria. Jejími protivníky jsou císařští čarodějové, armáda, tajní agenti, hledači čarodějů. Bakly jí pomáhá, jako jednočlenná bitevní armáda trhá sítě a ničí pasti, které císař a jeho lidé kolem Zuzany a jí podobných klade. Jednotlivé střípky celé mozaiky jsou obsaženy v příbězích Holýma rukama, Anděl bez slitování, Návrat zabijáka a dalších.
Již několikrát jsem zmínil Gutawskou poušť. Toto extrémně nehostinné území, oddělující menší severní část Kontinentu od zbylé pevniny, je důležité, protože tvoří přirozenou hranici proti rozpínavosti Crambijského impéria. Další jeho význam tkví v tom, že tato rozsáhlá území od Velké války stále ještě nepoznamenala lidská noha a s velkou pravděpodobností ukrývají artefakty z doby, kdy světu vládla magie. Důležitost Gutawské pouště je akcentována v příbězích Pouštní škorpión (Koniáš) a Hon za Rudou hvězdou (Bakly). Z mého pohledu patří tyto dva příběhy k nejdrsnějším.
Novela Hon za Rudou hvězdou je obsažena ve sbírce povídek Čas žít, čas zabíjet. V této knize je ještě mimo jiné krátká povídka odehrávající se o pár let později, v době nové globální války, kdy Bakly hájí průsmyk proti diverzní jednotce. Text se nápaditě jmenuje Zabiják čarodějů.
Existují ještě tři další texty, kde je Bakly hlavní postavou: hříčka v Pevnosti Krátká zastávka na dlouhé cestě, novela Inkognito, kterou jsem zatím nepublikoval, a povídka Cizinec. Ta vznikla zhruba ve stejné době jako román Bez slitování a odehrává se ještě před ním.
V posledních románech ze světa Koniáše a Baklyho, myslím teď Hledání smrti a V objetí smrti, jsme se seznámili s dalším vývojem – tedy eskalací snahy o získávání starých artefaktů a následné využití magie v připravované válce.
Která určitě přijde. Otázkou je, zda ji dokážu popsat čtivým způsobem.
Zjistil jsem, že pokud si nepoznamenám nebo někomu včas neřeknu, co mě vedlo k napsání toho či kterého příběhu, že to vždy zapomenu.
Hledání smrti, použiji tento název, mělo být původně milou jednoaktovkou (milou – rozumějte pohledem autora, v jehož příbězích vás krvavá přílivová vlna může srazit ze schodů – viz Poslední bere vše), příběhem chlapa, kterému na světě už nezáleží, touží umřít, ale věren tomu, co dělal celý život, chce s sebou vzít tolik hajzlů, kolik dokáže.
Začal jsem psát, bez osnovy, lehkým perem, ale zjistil jsem, že je to nuda, že mě to nebaví a vás by to asi také nebavilo. A pak se mi začaly množit poznámky:
Poslední věc, na které Baklymu záleží, je jeho dcera. Měla by tedy v jeho konci nějakým způsobem vystupovat i ona. Současně jsem viděl, jak se rozbíhají závody v magickém zbrojení, také jsem si vás přál poprvé seznámit s existencí artefaktu kámen chladu.
S tužkou v ruce se mi před očima a pak na papíře objevil termín magická inteligentní zbraň hromadného ničení, válka agentů… a najednou bylo všechno jinak. Seděl jsem nad blokem, čmáral a zahazoval osnovy, potom jsem vše naládoval do excelovské tabulky, abych si udržel přehled o postavách a jejich příběhových linkách. Postup, který se mi už párkrát osvědčil.
Někdy jsem si říkal, že až příliš kloužu do červené knihovny, jindy se mi zdálo, že to je až příliš krvavé, bestiální… Ale nechal jsem to tak. Vycházelo mi, že se postavy chovají přesně podle toho, jaké jsou a já bych umírňováním, ať už v jakémkoliv směru, celý příběh jen kazil.
A přiznám se, že se mi tentokrát nechtělo nechávat hrdiny umírat, bylo mi jich líto, i když jsem některým věnoval jen malý prostor. A už vůbec jsem si nevšiml, kdy se mi původně zamýšlený komorní příběh zvrhl v příběh sebeobětování s globálním přesahem, kde už nejde o přežití jednotlivců, ale vlastně celého světa.
Doufám, že se vám líbil.
A pak šťastně žili až do smrti.
Howgh.
 
A zde je, snad chronologicky uspořádaný, seznam všech příběhů, ve kterých Bakly vystupoval dle databáze mz-fans.cz (Díky!)
 
Cizinec (povídka v knize na Křídlech tornáda)
Pasák (sborník Čas žít, čas zabíjet)
Fanoušek (vedlejší postava, příběh v knize Ostří oceli)
V temnotě (sborník Čas žít, čas zabíjet)
Bez slitování (román)
Návrat zabijáka (kolibřík – knížečka velikosti tabatěrky)
Anděl bez slitování (kolibřík)
Krátká zastávka na dlouhé cestě (krátká povídka, Pevnost)
Holýma rukama (kolibřík)
Inkognito (nepublikováno)
Hon za rudou hvězdou (sborník Čas žít, čas zabíjet)
Do morku kostí (sborník Čas žít, čas zabíjet)
Hledání smrti (román)
V objetí smrti (román)
Zabiják čarodějů (sborník Čas žít, čas zabíjet)