O olši, která nikdy nic nevzdala - rozhovor s ilustrátorkou

Před nedávnem jsme tu měli ilustrátora, který dal Koniášovi tvář - Lubomír Kupčík, a protože Miroslav Žamboch napsal mnoho knih a jeho žánrový záběr je opravdu široký, dnes pro vás mám rozhovor s ilustrátorkou Ivetou Autratovou, která nakreslila obrázky k roztomilé pohádce "O olši, která nikdy nic nevzdala".

Na osobních stránkách Ivety Autratové se můžete přesvědčit, že kreslí skutečně nádherné obrázky.













1, Jak se člověk k takové práci jako je ilustrace pohádky dostane? Oslovil vás někdo, vyhrála jste konkurs, nebo to baly náhoda?

Co se týče knížky O olši, která nikdy nic nevzdala, oslovil mě pan nakladatel. Viděl moje webové stránky a rozhodl se mi nabídnout ilustrování tohoto příběhu. Jinak se často stává, že si nakladatelé dělají svůj soukromý průzkum a potom pro vybrané ilustrátory "vypisují" konkurz na konkrétní knížku. Mnoho nakladatelství ale už má své stálé, osvědčené ilustrátory. Právě teď pracuji na ilustracích pro krásnou knížku o kouzelném lese plném zvířátek, víl a skřítků. Byla jsem pozvána do konkurzu a vyhrála jsem :).

 

2, Jaká je vaše profese? Jak se člověk stane výtvarníkem, ilustrátorem a vůbec graficky aktivním člověkem?

Jsem vystudovaný ekonom. V té škole jsem vysloveně trpěla, ale moji rodiče o výtvarné škole nechtěli slyšet. Tenkrát děti víc naslouchaly přáním rodičů, internet nebyl a pro mě byla volba školy jasná,..šla jsem tam, kde studovala moje starší sestra, víc se neřešilo. Pro rodiče to tak bylo jednoduší a navíc na mě sestra mohla dohlédnout. Nebyla jsem z těch, co mají hned od mala jasno, protože kromě kreslení mě nesmírně zajímala zvířata a tak jsem si představovala, že se o ně budu starat a dokonce jsem si vysnila po vzoru Geralda Durrella i vlastní ZOO. Hlavním tématem mých dětských výkresů byla samozřejmě zvířata a rodiče mi umožnili chodit do LŠU a to bylo moc fajn.  Malovala jsem pro sebe i přátele celý život a v době, kdy moje děti odrostly natolik, že jsem je nemusela vozit do kroužků a trávit celý den jen s nimi, jsem se rozhodla věnovat se svému koníčku mnohem více. Začala jsem malovat obrazy, pořádat výstavy a moc jsem si to užívala. V té době jsem potkala svoji nejlepší kamarádku, ilustrátorku a ta mě svou prací nesmírně nadchla. Ukázala mi práci ilustrátorky a já jsem věděla, co chci dělat.

Následovalo období hledání sama sebe, malování,...  několika zakázek, učení nových technik a především pilné práce.

 

3, Jak taková ilustrace probíhá? Vy něco navrhnete, někdo to schválí a vy to nakreslíte, nebo to několikrát předěláváte je při tom i vzrušení a třeba se i pohádáte?

Když dostanete zakázku, většinou je to myšleno tak, že např. nakladatel zná styl vaší práce a podle toho očekává výsledky. Se zadavatelem se dohodneme na počtu a velikosti obrázků. Většinou mám celkem volnou ruku ve vyjadřování, někdy se ale stane, že je některou ilustraci potřeba předělat a to může být z mnoha důvodů, např. upravení textu, nějaké přání nakladatele, nebo moje osobní pocity ve výsledném náhledu na knihu společně s textem. S nikým se nehádám, to není potřeba, ... v téhle branži pracují lidé, kteří své práci rozumí a chtějí stejně tak jako já ten nejlepší výsledek. Když máte stejný cíl, domluvit se není problém.

4, Jak se Vám na ilustraci pohádkové knížečky "O olši která nikdy nic nevzdala" pracovalo? Dala jste to napoprvé, nebo jste to několikrát předělávala?

Tato útlá knížka byla můj úplně první ilustrátorský počin a tak jsem byla docela nervózní z té odpovědnosti. To jsem ostatně vždycky, když začínám s ilustracemi pro novou knížku. Cítím velkou zodpovědnost vůči spisovateli, nakladateli i budoucím čtenářům.

Na obrázcích se mi pracovalo opravdu dobře, ale pár jsem jich musela předělat, neměla jsem žádné zkušenosti a když nejsem na 100% s obrázkem spokojená, letí do koše :),....... ale to se mi vlastně stává u každé knihy ....  jsou dny, kdy se prostě nedaří a tak občas předělávám a měním. Chce to velkou dávku trpělivosti a pokory.

I v úplných začátcích jsem měla velkou výhodu, moji kamarádku ilustrátorku, která vždy ochotně vyslechla moje otázky a pomohla mi srovnat  a upravit všechno tak, abych byla spokojená já i pan nakladatel.

5, Když ilustrujete knihu, nebo nějaký text vytváříte si představu o ilustraci sama, nebo vyžadujete konzultaci s autorem textu? Dostáváte se někdy do sporu s autorem textu? máte třeba rozdílný názor na ilustraci?

Ilustrace si vytvářím sama, neprobírám je s autorem, někdy s mojí dcerou :). Odsouhlasit obrázky s autorem je určitě zajímavá myšlenka, pak by to ale mělo jít i naopak,. .spisovatel by mohl probírat text s ilustrátorem.... a to mi zní trochu divně :). 

Ilustrátor nabízí svůj styl, nápady a fantazii a pokud se líbí, pak mu spisovatel či nakladatelství vkládá důvěru a většinou nechává práci na něm. Nebráním se rozhovorům nad knihou, ale myslím, že by nebylo "zdravé" příliš zasahovat.  

6, Je něco, co kreslíte ráda a naopak je něco, co by jste kreslit nikdy nechtěla?

Jak už jsem se zmínila, miluji zvířata a kreslím je strašně ráda,...a co bych kreslit nechtěla,...nevím,. asi by mě moc  nebavilo kreslit příliš technické věci,...mám nejraději všechno co dýchá, žije, hýbe se .) :)


No a jak už to tak bývá, zbytek rozhovoru si můžou přečíst pouze registrovaní a přihlášení členové.
Jak se registrovat najdete v levém sloupci na těchto stránkách.