Zakuti v oceli

Na stránkách nakladatelství Triton se objevila anotace ke knize Zakuti v oceli. Zatím tam není uvedená obálka, ale my víme jaký obrázek bude použitý, že? Stačí se podívat sem.
Na různých stránkách je uvedené datum vydání 30.11.2016, takže i pokud dojde k tradičnímu zdržení, tak i přesto si ji budeme moci nadělit pod stromeček.
Tady je ta anotace:
Svět tvoří pustina, pustina zamořená chemickými, genetickými a radioaktivními jedy. Čtyři století po globální válce ji lidé chtějí zpět, potřebují víc zdrojů, surovin, víc prostoru k životu. Kromě zamoření jim v tom však brání pohrobci Staré války – postupně se rozpadající, ale stále aktivní autonomní bojové stroje a s časem degradující válečné umělé inteligence.
Matyáš Sanders je technik, mechanik, jeho prací je chránit ostatní před útoky nebezpečných strojů. Ve své práci patří k nejlepším a na základě vlastních zkušeností věří, že se blíží den, kdy bude planeta opět patřit lidem. Jako mechanik jednotky profesionálních žoldnéřů poskytujících ochranu dálkovým obchodním konvojům k tomu může sám značnou měrou přispět.


Ocel není ten nejodolnější materiál…
Stroje by neměly zabíjet lidi…
 

Miroslav Žamboch ba FB se představil obrázek od Jana Doležálka pro jeho připravovanou knihu Zakuti v oceli.
Takže pro ty co nejsou na FB, nebo to tam zrovna neobjevili na to upozorňuji.

Tak co líbí?

Na FB se objevila zprávička, že Miroslav Žamboch dopsal další knihu. Tak si myslím, že už teď bych měl šetřit na vánoční nákupy:
citace:
V ocel zakuti odesláno do redakce. Jako pokaždé mám textu plné zuby, nechci ho ani vidět, ani o něm slyšet. Už nikdy nebudu nic psát. Asi. Alespoň ne tak dlouhého. Jdu si číst, poslední román s Charlie Parkerem. Budu konzumovat písmenka seřazená někým jiným. Howg!

Pro ty, kdo nemají Facebook, nebo jim to uniklo:

Dopsal jsem V ocel zakuti a dokončil první kolo editace, myslím své vlastní, teď začíná redaktorské kolečko. Přesně vím, co bych si přál na obálce: Krásnou trochu smutnou holku v cestovním (něco jako Mona Lisa nebo Dáma s hranostajem po devítistech letech), jak se opírá o sto tunovou těžce pancéřovanou bestii, pod jedním z pásů zdeformovaná mechanoidní lebka dinobota z chrommolybdenové oceli, okolo polopouštní krajina a trosky ... Jenomže si uvědomuji, že tato kompozice není pro obálku knihy úplně vhodná : - (

Více tady